Zahajovací koncert Lípa Musica
16. září 2008 se otevřel již sedmý ročník hudebního festivalu Lípa Musica. Tento svátek hudby je v současnosti největším kulturně – hudebním počinem na území Libereckého kraje. Zahajovací koncert představil českolipským posluchačům hlavní osobnosti českého interpretačního umění. Poprvé v České Lípě zahrála Pražská komorní filharmonie pod taktovkou dirigenta Ondřeje Kukala. V první polovině koncertu se k orchestru přidal vynikající violoncellista Jiří Bárta. Na koncertě, který se konal v Bazilice Všech svatých, zazněla díla ruských autorů. Koncert pro violoncello č. 1 op. 107 Es dur Dmitrije Šostakoviče a Obrázky z výstavy Modesta P. Musorgského v instrumentaci Maurice Ravela.
Tvorba D. Šostakoviče
(1906 - 1975)
čítá kolem 150 skladeb. Dva klavírní a dva houslové doplňuje do celkového počtu šesti instrumentálních koncertů dvojice koncertů pro violoncello a orchestr z let 1959 a 1966. Violoncellový koncert Es dur napsal autor pro legendárního cellistu M. Rostropoviče, který se dílo naučil za čtyři dny a premiéroval ho v Leningradu pod taktovkou slavného M. Mraviského. Hudební témata použitá v první větě si skladatel vypůjčil z jiných děl ze své tvorby a i z tvorby jiných ruských skladatelů. Druhá, třetí a čtvrtá věta se hrají bez přerušení, přičemž třetí věta má podobu dlouhé kadence (cellového sóla).
Skladatel Modest Petrovič Musorgskij
(1839 – 1889)
patří svými životními daty do období romantismu, ke kterému jej lze počítat jen okrajově. Daleko spíše mu lze přisoudit významnou roli v rámci „psychologického realismu“ a v oblasti hudebního impresionismu. Obrázky z výstavy nebyly za skladatelova života ani jednou na koncertě provedeny a až o půl století později jim Maurice Ravel (1875 – 1937)
zajistil nesmrtelnost. Jejich klavírní podoba vznikla v roce 1874 – inspirací Musorgskému byla výstava, uspořádaná na počest skladatelova zemřelého
přítele, malíře a architekta V. A. Hartmanna. Obrázky hýří pestrou stylizací a zvukovými barvami. M. Ravel se svým darem instrumentální barevnosti byl pak jejich ideálním průvodcem do světa velkého orchestru.
Všichni interpreti předvedli při zahajovacím
koncertu festivalu naprosto profesionální výkon.
Violoncellista Jiří Bárta opět dokázal, proč patří k violoncellistům evropského formátu. Jeho souhra s orchestrem byla dokonalá a především třetí věta (Candeza) nechala vyniknout Bártově precizní práci s tónem a dynamikou. V druhé části koncertu se orchestr Pražské komorní filharmonie rozrostl o početnou sekci dechových a bicích nástrojů. Přes šedesát hudebníků tedy naplnilo překrásným zvukem barokní chrám a v deseti obrázcích představili pestrou škálu zvuků velkého orchestru. Dirigent Ondřej Kukal byl pro orchestr velkým inspirátorem a potvrdil tak svou obrovskou lásku k hudbě.
Perfektně si poradil s akustikou kostela a především v závěrečném obrazu „Velká brána kyjevská“ předvedl s orchestrem velkolepost a hloubku ruské hudby. Do posledního místa zaplněná bazilika odměnila interprety několikaminutovým potleskem a posluchači měli opět možnost, díky festivalu Lípa Musica, prožít něco nového a výjimečného.