Audiorozhovor s autory komixu K.H.
Autory našeho komixu K.H. (Bob Suchý / Attila Vörös / Rudolf Živec) zpovídala Anna-Marie Neduhová.
Pozor poslech na vlastní nebezpečí.
Pro zachování autentičnosti jsme byli nuceni necenzurovat veškeré vulgarity a spontální projevy všech přítomných...
Audiorozhovor naleznete zde:
http://www.prodeus.cz/data/karelh.mp3
PRVNÍ DÍL - MÁJ
Máj byl lásky čas a mlžný opar vypité pinty a neznámý hlas... Podivně nahá odchází... Samotou zazněl hrdliččin hlas, křičí tlampače v mé hlavě. Kocovina je moje vina, sakra to byl mazec. V šantánu bylo blaze, teď je ráno a mihotalka mizí... Cigárko a zpytování, kde nic není, jen hlas stínů zní: ,,Viléme, Jarmilo!" Život doby je těžká věc, kde vzít prachy to je běs, zadumaně koukám na ten šrumec.
Jsem v krizi, lidi jsou v krizi a co kdyby? Napíšu zprávu o životě! Nechat vše náhodě a jedné větě! Temná stránka života a vypitá sklenka, osaměle na věži sedím a civím, mám se vydat na dobrodružnou cestu lidskou džunglí? Romantická duše na dně sklenice a prašivá politikova situace a hlas starce řičící... a do toho mám jít já poeta a lidské chátry kritik, zasmušile soukám kabát na svá ramena, tak vítejte! Jízda začíná!!!
DRUHÝ DÍL – OBCHOĎÁK
Je ráno páteční a hlad mnou prostupuje, kde co vzít a něco sníst? Chvíle nad hromadou počmáraných plakátů a hesel plnejch slev, co se na mě vysypaly ze schránky, a poklidný den se stává peklem. Dezorientován v běhu s košíkem mezi regály, jsem zoufalý z barev a polonahých hostesek propagujících stahovače z kůže. Konflikt lidí bojujících v řadě, kolo štěstí - kdoví jestli - mozek pulzuje. Obchodní dům KALALA FUND vytrhl špunt, hypermaketový sen... Studený pot na čele, jen se nebát a hrát tu roli do konce! Neurotičtí jedinci se vrhají na kolo štěstí s frenetickým řevem a ušlapávají vítěze šampónu čínské výroby... Kvalita zaručena. Na pokraji prodírání se ven z toho pekla, muž vybíhající s motorovou pilou křičí... A mám to zadarmo! A prořezává si cestu davem. Upadám zemdlen na zemi a do ucha šeptá mi stín s ďábelským úsměvem... Kde je ta krásná zem, kde jsou ptáci a stromy a tráva a život a klid? Kde? Ptám se sám sebe. V prvním výčepu do sebe hned něco nasypu, za život, za krásu, za paní ve vesnickým konzumu, co tužkou čmárá hesla. Bum! Facka pleskla, prober se! Jsi na zemi a nebe je zavřený a zaplať všecko! Máš to sečtený !
TŘETÍ DÍL - KOUPALIŠTĚ
Tiché broukání městské linky, znaven po desítce, tak chrápu. Cesta k obzoru k Dubickému rybníku, už se celý chvěju, moment překvapení se mění ve zděšení, rybník je v obležení. Kde je voda ? Koukám , že tu není.
V jednu lidskou sílu se to mění... Kde je stánek Vlasty Masty, a kde je Jarmila? Prodírám se davem a udušené štiky křičí ámen! Kelímků je všude dost, napiju se rumu rekreačně pro radost a bude toho dost. Bleskovka je na kaši, padá a proud ji unáší, tak braši! Svléknu se a jdu strašit, po hlavě se vrhnu k vodě a krásný pocit chladu se rozlévá, než přijde proměna vskutku děsivá, mocný zápach a voda se vaří. Pyraňa dubická, nebo že by sinice? I v tomhle rybníce? Kde bublaj hadice nainstalované za statisíce? Mutace! Okousán, rozerván do příkopu upadám a lejno vedlo ucha mám, a zdáli se vzpomínka vynoří...
Za růžového večera pod dubem sličná děva sedí, ze skály v břehu rybníka daleko přes špínu hledí... Je pozdní večer a romatický nádech se ztratil a všechno zhatil...
ČTVRTÝ DÍL – PARKOVIŠTĚ
Pod houní smrdutou s hlavou naditou, bambitkou nabitou touhou pouhou, vzbudil se v maštali v Provodínském Kamenu, nabralprvní klisnu a hnal se jak Don Quijote přes pískovnu k městysu za svou milou Jarčou Bleskovkou. Bleskovka bydlí ve středu city, rici pici, ohlávka přes pangejt letí, chlápek v žlutý košili zuby cení: Pane, lístek není? Nic platit nebudu, vem si tu koblihu (vypadla z klisny na tvrdou zem). Přivolaná městská stráž pouty chrastí a já nevinně vidím se ve víně se svou milou a strážci ať táhnou stranou. Kovboj žádný prachy nemá, to je zhýralost sama; šerif koni boty na nohy šteluje, klisna se ožene a strážník leží v záhoně: Proč boty na koně, to je v zákoně? Divnej šerif, hloupý zvyky, Lípa je vostrý City. Kůn má nový boty do sucha i do vodičky a každej se najed dobře vohřátý polívčičky. Jenom já mám hlad v cele předběžného zadržení odkud cesty není. Klisna zdrhla, prach se zvedá: Kam běžíš ty má jediná klisno, má obutá? Mě teď čeká pokuta.
Máj odvál čas, prázdninová show neminula mou hlavu a s aférou sobě danou jsem se propadl do útrob své duše a hledajíc nit příběhů prosím o námět a vaši podporu mě bolí vše.......co bolí vás? Kam spadout mám? Kde je dno a co je na h...o? Malíř, psáč a chef volají haló! I ty se můžeš zapojit do příběhů Karla H. Stačí poslat námět na nový díl na adresu: ruda@prodeus.cz.
Ty nejlepší náměty zpracujeme, otiskneme a odměníme.