Zdeněk Dudka se narodil v roce 1961, žije v Dubé. Kvalifikaci získal v Hradci Králové v piance. Píše hudbu a poezii, je zakládajícím členem Podbezdězského spolku intelektuálního, poetického a okrašlovacího. S tímto spolkem, který vznikl už v roce 2002, pořádal množství akcí a výstav (Krajinářské sympozium 2004, Týden bez televize, Světový den vody 2006 a mnohé další). Byl členem několika undergroundových kapel. Účastní se Pašijových her v Oknech.

Nejen o spolku si s Krokodilem povídala Lenka Křivánková.

Začala bych otázkou, odkud pocházíš, kde jsou tvoje kořeny?

Pocházím z Hané, od Olomouce. Je tam takový spíš průmyslový městečko, Uničov se jmenuje. Ale jakkoli bylo průmyslový a jakkoli bylo v Sudetech, tak bylo velmi kulturní.

Jaká byla tvoje cesta na sever Čech?

Mě sem vyloženě zavál vítr.

A líbí se ti tady?

No.. krajina velice. Kolem Dubé je spousta Pražáků, jsou tu spíš individualisté… Ale je sympatické jít si pro rohlíky a potkat třeba pana Šiktance nebo nějakého malíře, co utíká z Prahy do lesů tvořit.

Ty jsi zakládajícím členem Podbezdězského spolku, jaký byl impulz ke vzniku spolku?

Já jsem tady potkával lidi, o kterých jsem věděl, že něco dělají, že jsou určitým způsobem tvůrčí. Nikdo o nich nevěděl a oni o sobě nevěděli navzájem. Snažím se být otevřený hodně různým lidem... Rozhodl jsem se udělat letáčky, oblepil jsem celý okres a tak se lidi spojili. Šlo hlavně o to, že když někdo maluje, tak sám sobě výstavu neudělá. Jednak se cítí trapně, nemá prostředky, neumí to. Stejně tak muzikanti. Muzikant může vymýšlet muziku, ale sám sobě manažerem, to moc nejde…to je zoufalý. Podobné je to s literáty, i když literáti jsou nejautonomnější. Jen třeba nemají moc myšlenky na vydávání. Spolek má nahrazovat ty manažery. Je tu možnost dělat výstavy, vydávat tiskoviny a podobně.

Představíš krátce členy spolku?

Členové nemají moc společných věcí, kromě toho, že jsou tvůrčí. Liší se jak věkem, tak životním zaměřením, pojetím a filosofií, jsou hodně různí.

Co má spolek už za sebou?

Vydali jsme dva almanachy, první v červenci 2002 a druhý v roce 2007. Spolek má za sebou spoustu výstav a spolkových hudebních večerů, programový týden bez televize a také dvě krajinářská sympozia. A spoustu dalšího. Můžete se třeba podívat na náš web http://p.spolek.sweb.cz.

Co je teď v plánu?

Především výstava Dubá v dubnu, která bude probíhat od 4. dubna. A na prvního máje proběhne oficiální zahájení sezóny. Spolek nefunguje demokraticky, ale autokraticky. Takže když má někdo nějaký nápad tak ho zrealizuje za pomoci jiných ... Pak také máme v plánu kontaktovat paní Hanu Fouskovou – malířku, která v loňském roce vydala i sbírku básní. Plánujeme výstavu místního malíře Kamila Matějoviče, fotografickou výstavu...

Co by teď spolek nejvíc potřeboval? Ono asi není snadné například shánět peníze…

S penězi jsme teď na tom kupodivu dobře, dostali jsme teď nějaký finanční dar, chceme za něj koupit do galerie promítačku. Až ji koupíme, zas mít nebudeme…

Spolek má galerii ...

Spolek má k dispozici zdarma prostory v budově Pošty, které jsme si upravili na galerii a kde se konáme výstavy.

Ty jsi ve spolku sám Generálním manažerem pro hudbu, zvuky a uchvacování, popiš tuhle úžasnou funkci …

Spolek má tři takové generální manažery, každý má mít přehled o tom co se v jeho oblasti děje… Já si mapuju všechny hudebníky, mám přehled o tom, kdo je muzikant a chce dělat něco, co se týče zvuku 

Hudba tě provází celý život, pracuješ teď na něčem?

Pracuju. Jednak máme kapelku, která ale v poslední době spíš živoří... Původní náš záměr byl - piáno, kontrabas a bicí, ale dopadlo to úplně obráceně. Takže to jsou klávesy, elektronické bicí a baskytara. Trochu se teď hledáme. Kromě toho mám rozpracovány další dvě větší věci. Na první bych chtěl postavit svůj sólový repertoár, bude to koncipováno pravděpodobně na živlech. A ta druhá věc to bude ještě asi rok trvat. To bude s videem. Týká se dvou mladých lidí - archetypálních symbolů, oni žijí ve městě, všechno je tam začne štvát a tak se vzepřou a utečou. Vše probíhá v obecné symbolické rovině, oba prochází deziluzemi, až nakonec nachází zpátky sami sebe.

Tvoje hudba to jsou quadrofonní kompozice, polytonální plány, polymodalita a čtvrtóny…není to už někde hloub a dál za hranicí?

Je to výrazová hudba. V hudbě už nejsou žádné hranice.

Není to asi úplně jednoduchá věc pro řekněme normálního posluchače…

Ta hudba se musí poslouchat a vnímat, nejde jen tak pustit. Má ale svoje publikum.
Já jsem vyšel z undergroundu, underground mě odkojil…

Tys začínal v piance v Hradci Králové, teď tě to živí?

Ano, teď mě to víceméně živí… Mám víc zdrojů příjmů, ale tohle je jeden z těch důležitých...

Otázka na závěr... proč krokodil?

Tu přezdívku mám od nějakých 16-ti let… Když jsem byl v piance, dělal jsem na přípravě dřeva – výrobě rezonančních desek, byla to práce pro mě docela náročná, byl jsem z toho denně hodně unavený, přijel jsem z práce, padnul do postele a spal až do rána. Můj spolubydlící z toho usoudil, že se jen tak válím. Jako krokodýl. A vznikla tahle přezdívka a už mi zůstala… :-)

Děkuji.