Za vrchol své kariéry považuje Stanislav Linhart kapelu Exodus. Nejen kvůli tomu, že v ní působil se svou budoucí ženou. „Tu jsem jako šestnáctiletou viděl ubrečenou na dílně a hned jsem si řekl, že to jednou bude moje manželka. A napište tam, že jsem jedinej muzikant, kterej není rozvedenej,“ instruoval mě.

Exodus vznikl, když se v roce 1973 vrátil z vojny Petr Němeček. Cvičili, cvičili, ale přehrávky neměli. Jednou se u nich zastavil Rudolf Nerad, jestli by na jeho papíry nesehráli koncert v Chotovicích. Ten koncert je proslavil a oni se chytli. Zatímco řada muzikantů se dala na barovou muziku, oni využili uvolněného prostoru, udělali si přehrávky a vyráželi na turné po sálech celého Českolipska a později i dále. Stanislav Linhart dokonce koupil autobus, starého Robura pro dvacet čtyři cestujících.
„Proč jste si zvolili zrovna jméno Exodus? Nebyla to provokace?“ zeptal jsem se. „Znamená to hromadný odchod. Asi jsme tím však nemysleli nic světoborného. Spíše jsme se pak báli, aby si to komunisti špatně nevysvětlili.“
Co se týká muziky, hráli zhruba ze třiceti procent anglické originály. Zbytek tvořily českými texty opatřené skladby rockových klasiků. Stanislav Linhart si vzpomněl například na Wise Man od Uriah Heep (s českým textem Má zem) či Blame it on the boogie od Jackson Five (Hraj mi dál boogie).

Kapela Exodus

Velmi zajímavě hovořil Stanislav Linhart o shánění nástrojů a zejména aparatury. Na tehdejší dobu byl Exodus poměrně slušně vybaven. Částečně za to mohla Linhartova tetička žijící v Německu, částečně Juraj z Dunajské Stredy, který dokázal sehnat prakticky vše. Stanislav Linhart musel na policii několikrát podávat vysvětlení. Jednou ho dokonce zadrželi na celých osmačtyřicet  hodin. „Vyslýchali mě každé tři hodiny a já vše házel na tetu. Tehdy mi to ještě prošlo. Neměli nic.“  Příště už byli příslušníci veřejné bezpečnosti  nachystáni lépe. Hned se zeptali na Juraje Turzu. „To ve mně hrklo. Věděli úplně všechno, měli i různé poukázky. Při propuštění mi zdůrazňovali, ať ho nekontaktuji. Já mu ale poslal dopis přes svou známou a on se z toho nakonec díky právníkovi dostal.“
V druhé polovině sedmdesátých let se začal Exodus rozpadat. První odešel Luboš Šlupka Schneider, potom i Jirka Němeček. Následovali trumpetista Míla Vaňura a saxofonista František Šváb, kterého nahradil Jaroslav Hás známý pod přezdívkou Hugo, vynikající saxofonista, flétnista a houslista (v polovině osmdesátých let utekl do USA, kde dodnes žije v Los Angeles). „Jeli jsme nadoraz. V podstatě nám chyběl soukromý život.“

Marcela Linhartová

V době svého vrcholu teda hrála skupina Exodus v tomto složení: Stanislav Linhart, Marcela Linhartová, Petr Němeček, Petr Foltýn a Milan Kudelka. V roce 1979 nastoupil Stanislav Linhart do uranového průmyslu. Zároveň dostal devizový příslib  a bez dětí vyrazili s manželkou do Německa. Vezl si s sebou tisíc marek na nákup aparatury. „Výjezd na Západ mi otevřel oči. Byl pro mě hrozný šok, že si můžu koupit, co chci. Bez složitého shánění. Tehdy jsem se rozhodl, že odejdu do zahraničí natrvalo.“
Linhartova žena Marcela, která mimo jiné skončila v roce 1975 druhá ve známé hudební přehlídce s názvem Děčínská kotva, s odjezdem do zahraničí nesouhlasila. Nakonec však emigraci navrhla sama, když měla v osmdesátých letech problémy s nadřízeným v práci a Stanislav Linhart měl „na uranu“ úraz. „Věděla, že s takovým posudkem by ji už nikde nevzali.“
Nejprve si pronajali na koupališti v Zákupech kiosek. V roce 1987 dostali devizový příslib do Jugoslávie a trochu divoce socialistický blok opustili.
Do našeho seriálu by mohli časem patřit i Linhartovi synové Marian a Jakub. I oni se vydali na muzikantskou dráhu. Nejzajímavější je asi jejich kapela Killing Game Show (KGS). Deník Frankfurter Rundschau o ní například napsal: „Kvartet ukázal, jak důkladně si zafixoval lekce skupiny Faith No More. Metalové salvy kytar, sférické varhanní zvuky a divoch za bicími tvoří základ vyspělých skladeb, které jsou zpravidla svařené dohromady refrény, vyzývajícími ke zpěvu. Veliký počet fanoušků vynesl KGS na první místo na hudební soutěži.“
Stanislav a Marcela Linhartovi doposud v Německu veřejně vystupují. Jako duo Silence is Golden odehrají asi osmdesát koncertů ročně.

autor seriálu : Milan Bárta