Opět začnu citací z dobového dokumentu.„Zápis schůzky ČSM 26. dubna 1966. Přítomni: za ZV ROH Vagonka s. Mroček, za OV ČSM s. Řezníček. Dále s. Ille, Bubeníček, Hruška, Šibrava, Kopic, Dušek, Doležal. 

Program schůzky: Vedoucí prací na rekonstrukci Střelnice s. Ille, zástupce hudební skupiny s. Šibrava a s. Mroček dohodli, že hudební skupina bude zkoušet v provizorních podmínkách na Střelnici. Bude dohodnuto i s OV ČSM – zařídí s. Mroček. Věci z Vagonky se převezou na Střelnici – zařídí s. Dušek, Hruška a Šibrava. Je dohodnuto, že skupina nadále spadá pod ZV ROH Vagonka, z důvodu financí a materiálního zabezpečení. Samotnou organizaci činnosti skupiny si členové budou řídit sami. Po dokončení rekonstrukce Střelnice bude skupina evidovaná na její adrese, bude zde mít zázemí, upřednostněné doby zkoušek a veřejné produkce. V případě potřeby a požadavků bude k dispozici i ZV ROH Vagonka. Až do oficiálního ustavení a schválení příslušnými orgány bude skupinu zastupovat s. Šibrava.

S Františkem Šibravou, čilým šedesátníkem, se scházíme opět stylově – na zahrádce před Luxorem. Hned na úvod se pouští do kritiky jednoho z předešlých dílů našeho seriálu o českolipském bigbítu. „Víte, on Pavel Žalman uvádí některé věci sice k obrazu svému, ale ty nejsou vždy v souladu s tím, jak se staly. Především mluvím o počátcích, kdy vznikaly různé hudební skupiny žánrově nespecifikované, v podstatě instrumentálky. A ty se teprve postupně orientovaly, ať šlo o  klasický rock, beat i jazz nebo tehdy trampské skupiny. Většinou se vždy  přidal k již fungujícímu systému. Tak přišel do naší skupiny Spiders i do kolektivu kolem Střelnice a Luxor clubu. Tím ovšem nechci nijak znevažovat či snižovat jeho vliv a přínos. Naopak! Byl značný a zvláště jím založená skupina Strawbery Sellers Group byla po několik let tahounem a příkladem nejen v České Lípě. Jen je škoda, že se  hudbě veřejně nevěnoval déle, tak jako třeba Pavel Anděl či Pavel Půhoný.“
      Na důkaz mi předkládá výše citovaný zápis ze schůze. S dovolením z něj budu ještě chvíli opisovat.

„Z diskuse:
s. Bubeníček: Je potřeba koupit asi deset stowattových žárovek, někdo zas ukrad prodlužovák na tři sta osmdesát.
s. Kopic: To není pravda, já si ho půjčil, ale nikdo to nevěděl, když jsem si ho bral, protože tady nikdo nebyl. Ve středu ho vrátím. Ota (Ille) má doma půjčenou vrtačku a všem je to jedno.
s. Hruška: Není, já ji chci půjčit taky. 
s. Šibrava: Dokud je tady s. Mroček, měli bychom se dohodnout, jak se to vlastně tady bude jmenovat. Kluci nechtějí Střelnici ani ČSM a Klub mladých, to mají všude. A nebude to jen pro mladý. Dechovka Illeho by v neděli nebo o volnu mohla hrát na terase. Přece tady okolo na procházky do parku chodí dost lidí. Já bych měl návrh, aby se to jmenovalo Luxor club.“
s. Doležal a Řezníček: To je dobrý!!!
s. Dušek: Jen aby nám to povolili.
s. Ille: No co. Lipenský namaluje nějaký nápis nebo erb či co na zeď nad vchodem a hotovo. Řezníčku, co ty na to?“

… Úkoly na příště: V sobotu opět brigáda, všichni nástup!  Kopic vrátí kabel! Ota přinese vrtačku.“

František Šibrava se mi přihlásil hned po uveřejnění prvního dílu. „Udělám si na vás čas kdykoliv. Napište mi, kde se sejdeme, a za dvacet minut jsem tam,“ napsal mi. To jsem samozřejmě netušil, jak cenný dokument přinese. Lépe než Jana Bubeníčková by okamžik vzniku klubu Luxor nepopsal ani Jaroslav Dietl.  
Kromě tohoto zápisu přinesl ještě list papíru, na který se mi pokusil nastínit svůj pohled na vznik bigbítu v České Lípě. 
Začíná rokem 1962, kdy vznikla skupina Kentaur. Podle něj ji založili kluci z průmyslovky a její složení vypadalo takto: Karel Vieveg (kytara), Slávek Doležal (sólová kytara), Václav Vinš (basa) a Ota Korolus (bicí). Zkoušeli v klubu ROH Vagonka – naproti Unionce. 
Spiders, o kterých už byla řeč v kapitole o Pavlu Žalmanovi, hráli na počátku v tomto složení: Slávek Doležal (sólová kytara), Zdeněk Masný (doprovodná kytara), František Šibrava (basa), Karel Sekyra (zpěv), Petr Plhák (bicí) – toho později vystřídal Pavel Bárta. 
„Je dobré uvést jednu poznámku, která se hudby jako takové netýká, ale v rámci objektivity by se měla připomenout,“ zdůrazňuje František Šibrava.  „Velký vliv na celé toto dění měli Vagonáři - Tatrováci. Členové Spiders byli děti Tatrováků a Vagonka pro nás v tehdejší době byla dobrým materiálním a finančním zázemím. A vzhledem k našemu věku nám bylo jedno, jestli to vedli ti či oni, pro nás to byla zábava a my jsme se bavili skvěle a určitě na to všichni rádi vzpomínají.“ 
Za hlavního hudebního tahouna považuje i po letech Zdeňka Masného. Právě on však od skupiny odešel po neshodách s budoucím frontmanem Pavlem Žalmanem. Ten nastoupil ke Spiders v roce 1966 spolu s Milanem Andělem. 
Na konci roku 1967 zakládá Pavel Žalman Strawberry ve složení: Žalman, Kodrle, Doležal, Anděl, Půhoný. 
Po rozhovoru s Františkem Šibravou je mi jasné, že pátrat se musí dál. Už proto, že jedna skupina lidí považuje za největší hvězdu českolipského bigbítu šedesátých let   Pavla Žalmana. Druhá skupina si myslí, že byl příliš problematický, hlavní proud muzikantů rozeštval a později se hudbě už nevěnoval. Když se ptám, koho František Šibrava považuje za nejlepší muzikanty té doby, jmenuje Pavla Půhoného a Milana Anděla. „Ti se totiž tou muzikou dokázali živit celých čtyřicet let.“  
A vy jste u muziky zůstal? Napadá mě logická otázka.
„Po vojně už to šlo kolem mě. Měl jsem jiné starosti, navíc to tady vzali do ruky takoví soudruzi a soudružky, kteří mne v  tu dobu od činnosti v oblasti hudby na několik let svým ideologickým přístupem odradili.“

Ale úplně bez hudby František Šibrava nebyl. Jeho archiv skrýval  další poklady. Například scénáře k hudebním večerům, které pořádali společně s Františkem Kaieserem, současným starostou Mimoně, pod hlavičkou Hi-Fi klubu Mimoň v českolipské kinokavárně.  Pořad Pozor hudba! sice začínal například audiovizuálním pásmem o Únoru 1948, ale pak se již věnoval třeba vzniku hudebních nosičů či životu Elvise Presleyho.Ale úplně bez hudby František Šibrava nebyl. Jeho archiv skrýval  další poklady. Například scénáře k hudebním večerům, které pořádali společně s Františkem Kaieserem, současným starostou Mimoně, pod hlavičkou Hi-Fi klubu Mimoň v českolipské kinokavárně.  Pořad Pozor hudba! sice začínal například audiovizuálním pásmem o Únoru 1948, ale pak se již věnoval třeba vzniku hudebních nosičů či životu Elvise Presleyho.

František Šibrava (1947)

basová kytara ve skupině Spiders. 

Na fotografii je třetí zleva. Celý život nosí patku na druhou stranu než ostatní.

Autor: Milan Bárta